Tábor Bělohrad

7. - 13. července 2014

Pro návštěvníky webových stránek DDÚ jsem se rozhodl, že napíšu shrnutí našeho týdenního pobytu v Lázních Bělohrad.

I přesto že je toto město od Hradce Králové vzdáleno bezmála  40 km, rozhodlo se pár odvážlivců rozhodlo jet tuto dálku na kole. Pod vedením zkušených vychovatelů to bravurně zvládli. Ostatní děti po příjezdu okamžitě pomáhali s přípravou, aby bylo hned v začátku všechno kompletní.      

Hlavní náplň tábora nám byla sdělena až při západu slunce kdy jsme se rozdělili na dvě Caesarovy legie a to legie Tigris a Ursus.

Cílem celotáborové hry bylo vybrat tu nejlepší legii, která bude chránit samotného Caesara. 

   

Proto museli všichni účastníci, nyní legionáři, projít třemi gladiátorskými zkouškami Z těchto zkoušek byla pokořena zkouška hladu a zkouška odvahy, nikdo však nesplnil zkoušku mlčenlivosti!. To se skutečně nikomu nepodařilo.

   

Naše legie byly v průběhu celého tábora testovány v mnoha soutěžích, za které jsme dostávali odměnu v podobě římských zlaťáků. V soutěžích, založených hlavně na fyzické zdatnosti, měla jasně navrch legie Tigris, zatímco legie Ursus vyrovnávala svou ztrátu v  těch soutěžích, kde bylo zapotřebí hlavně přemýšlejícího mozku.

   

I naše vychovatele, tady na táboře to byli ovšem senátoři,  jsme poznali z jiné perspektivy a vůbec všichni dohromady jsme působili mnohen uvolněněji.

Jako u každého tábora, ani zde nechyběl pravidelný táborák a zpívání písní u ohně s vychovateli, éé - senátory.

   

A když už se vše nachýlilo ke konci, sečetli senátoři získané římské zlaťáky a podle výsledků vyhlásili nejlepší legii, která se stane osobní gardou Caesarovou.

Po lítém boji se jí stala legie Ursus.

Pro mě tento tábor byla možnost se uvolnit a užít si trochu té zdravé soutěživosti, což se mi splnilo. I přesto, že jsem měl před odjezdem smíšené pocity, hned po příjezdu všechny pochyby byly pryč a já byl rád, že jsem v tak dobré společnosti. A nebyl jsem s těmito pocity sám - myslím si, že dospěláci možná měli strach z toho, jak se budem chovat - ale všichni jsme je určitě mile překvapili.

Alespoň doufám!

Hradec Králové, 20. 7. 2014, Lukáš K.